Tipy na výlety do českých a moravských diecézí

22.07.2020 18:00

Letošní prázdniny jsou poněkud jiné, než jsme zvyklí, místo dovolené u moře budeme spíše objevovat krásy Čech, Moravy a Slezska. Níže přinášíme přehled zajímavých památek a ubytovacích možností z českých a moravských diecézí, které by poutníci a turisté rozhodně neměli vynechat.

Foto: Roman Albrecht, Člověk a Víra

Českobudějovická diecéze

Území českobudějovické diecéze oplývá nepřeberným množstvím historických památek a neporušenou přírodou. Nacházejí se tu desítky poutních míst, celkem 551 kostelů a kaplí a mnoho drobných sakrálních památek.

V posledních letech byly mnohé z nich opraveny a staly se zářícími klenoty malebné krajiny. Velký podíl na tom mají finanční prostředky Evropské unie. V loňském roce byly ukončeny opravy tří nádherných lokalit, které zatím nejsou ve všeobecném povědomí. Zveme vás k jejich návštěvě.

Nedaleko Týna na Vltavou se nacházejí Albrechtice nad Vltavou. Původně románský kostel sv. Petra a Pavla má mimořádně cennou malířskou výzdobu, zvláště upoutá monumentální freska Poslední soud. Kostel stojí uprostřed unikátního „kapličkového hřbitova”. Celkem 108 kapliček je vyzdobeno dobovými lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.

Kájov v blízkosti Českého Krumlova patří mezi nejstarší mariánská poutní místa u nás, lidé tam přicházejí více než osm set let. Působivý areál na starobylé poutní cestě do Santiaga de Compostela tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce patnáctého století, kostelík Zesnutí Panny Marie ze století třináctého a barokní fara. V kostele se zachovala velmi cenná socha Kájovské madony, reliéf Zesnutí Panny Marie a cyklus dvanácti deskových obrazů s tematikou apoštolů. Tradice poutí je velmi živá dodnes. Každoročně se v areálu koná pět poutních slavností.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách je dominantou celého kraje a patří k nejkrásnějším památkám okolí Blatné. Kostel byl postaven v letech 1747–1753 podle plánů a za osobního dozoru Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Je považován za jedno z nejhodnotnějších děl geniální barokního stavitele. Interiér vytvořili další význační umělci, řezbář Ferdinand Ublaker a malíř Jan Václav Spitzer. Poblíž kostela stojí hřbitovní kaple s kryptou, která je rodinnou hrobkou šlechtického rodu Hildprandtů.

V posledních letech věnuje českobudějovická diecéze pozornost také rozvoji ubytovacích kapacit. Můžete je využít jako cenově dostupné základny při návštěvách jižních Čech. Dobrá Voda u Sušice (www.vintir-dum.eu) nabízí celoroční ubytování na bývalé faře pro 45 osob. Dům pro poutníky Emauzy (www.klokoty.cz) najdete v těsné blízkosti poutního areálu Tábor-Klokoty. Fara v Zálší (www.zalsi.webnode.cz) leží v malebné oblasti Borkovických blat a nabízí ubytování v letních měsících pro rodiny s dětmi nebo skupiny do dvaceti osob. Přímo v centru Železné Rudy se nachází Farní domov (www.farnidomov.cz). Jednoduché ubytování vhodné pro rodiny i jednotlivce má zahradu, dětské hřiště a gril. Podobně adaptovaná budova fary a přilehlých objektů s širokou možností využití pro rekreační, duchovní, sportovní i společenské účely je v Žirovnici (www.farazirovnice.cz). K dispozici je  padesát lůžek.

Do budoucna diecéze připravuje další ubytovací kapacity v Kašperských Horách (www.domusmaria.cz), na faře v Žumberku v Novo-hradských Horách, v Nových Hutích na Šumavě či ve Starém Městě pod Landštejnem v České Kanadě.

Královéhradecká diecéze

Spolek Ultreia zmapoval trasy celé České republiky, my se vydáme po zelené. První zastávka patří Broumovskému klášteru, kde se začala psát historie již v roce 1213 díky Přemyslu Otakarovi II., který daroval benediktinům rozsáhlé pozemky. Na zvelebování kláštera se podílela spousta významných osobností. O bohatou barokní přestavbu se zasloužili opatové Tomáš Sartorius a Otmar Daniel Zinke, realizovali ji Martin Allia z Löwenthalu a Kilián Ignác Dientzenhofer. V padesátých letech minulého století sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak i řeholnice různých řádů. Dnes tu můžete absolvovat nepřeberné množství prohlídek a okruhů, mezi nejoblíbenější patří ty noční. Klášter Broumov se zaměřuje na vzdělání a kulturu v regionu.
 

Další zastávka v České Skalici nás zavede do jednolodního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Na hlavním oltáři kostela z roku 1732 je pozoruhodné řezbářské dílo Nanebevzetí Panny Marie, které vytvořil Severin Stolař z Moravské Třebové. Vzácnou památkou je i cínová křtitelnice z roku 1490.

V kostele sv. Bartoloměje na Kunětické hoře se nachází novodobá kazatelna zdobená obrazy sv. Tomáše Akvinského, sv. Augustina, Řehoře a Jeronýma a dvě původní fresky z doby Karla IV. Nad Kuněticemi se tyčí i hradní palác s věží a kaplí patronky učenců sv. Kateřiny Alexandrijské. Z terasy kaple si můžete vychutnat nádherný výhled na Pardubice, Chrudim a Železné hory.

Kousek za Přeloučí, městem dabingu, se nachází Kladruby s Národním hřebčínem, kde kontinuálně již 400 let probíhá chov starokladrubského koně, nejstaršího původně českého plemene. Součástí areálu, který byl v roce 2019 zapsán na seznam UNESCO, je i kostel sv. Václava a Leopolda, který je přístupný veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu.

Poslední zastávkou na pouti jsou památky v okolí Kutné Hory. Samotná návštěva města dvou chrámů katedrálního typu, dobrého vína, stříbrných dolů a rozporuplné kostnice by zabrala minimálně jeden týden. Románský kostelík sv. Jakuba je skrytou perlou v okolí a lákadlem pro romantické svatby. Nachází se nad říčkou Klejnárkou uprostřed rozlehlé návsi vesnice Jakub, která je dnes součástí obce Církvice. Venkovní sochy kostela jsou starší než kostel sám, údajně pocházejí ze severu Itálie. V nedávné době prošla rekonstrukcí místní zvonice a koncem května byla  otevřena zbrusu nová expozice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě územně spadá k městu Kolín. V jeho okolí si můžete všimnout kaskád, na kterých se začíná pěstovat víno. Návrh stavby pseudo-románské baziliky je z pera Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, na stavebním provedení se podíleli řemeslníci z blízkého okolí. Umělecky nejzajímavější z celého kostela je jeho vnitřní nástěnná výmalba, která nemá na českém venkově obdoby. Jedná se o secesní celoplošné fresky, jejichž autory jsou manželé Marie a František Urbanovi, přímí žáci Alfonse Muchy. Ve věži kostela je instalován zvon, který po roce 1495 zhotovil kutnohorský zvonař Ondřej Ptáček.

 

Litoměřická diecéze

Na území litoměřické diecéze se nachází šest desítek starobylých poutních míst, která jsou vyhledávaným cílem nejen českých poutníků, ale také mnoha návštěvníků ze sousedního Německa a Polska.  K celoročně navštěvovaným místům patří například bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově, stojící na místě mariánského zázraku, který se tady odehrál v 19. století.

Jedním z nejznámějších míst je také bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. V letošním roce zde slaví osmisté výročí narození sv. Zdislavy, patronky litoměřické diecéze a Libereckého kraje. Návštěvníci, kteří hledají klid a duchovní spojení, mohou navštívit i místo posledního odpočinku této šlechetné ženy a poklonit se jejím ostatkům přímo v bazilice u postranního oltáře. Za návštěvu stojí také nedaleký zámek Lemberk, kde Zdislava prožila část svého života.

V Libereckém kraji lákají svým kouzlem mariánské Hejnice s klášterem, ve kterém je možné se i ubytovat a odpočinout si v pohádkové krajině s řadou zajímavých pamětihodností a možností mnoha pěších výletů. Ve výčtu poutních míst bychom mohli pokračovat: Bohosudov, Bozkov, Mariánské Radčice, Horní Police, Květnov, Česká Kamenice ...

Nelze však opomenout ani Svatojakubskou cestu, což je název historické sítě poutních cest, které vedou ke hrobu sv. Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. V litoměřické diecézi vede přes Hrádek nad Nisou, Chrastavu, Kryštofovo Údolí, Český Dub, Letařovice, Mnichovo Hradiště a Mladou Boleslav. Za zmínku stojí jistě také mezinárodní poutní stezka Via Sacra. Zastávkami na této poutní trase u nás jsou kostely v Hejnicích a Horní Polici, Johanitská komenda v Českém Dubu, kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti, bazilika v Jablonném a loretánská kaple v Rumburku. 

V Litoměřicích je přes léto připraven okruh po vybraných církevních památkách s průvodci. Zahrnuje katedrálu sv. Štěpána, kostel Všech svatých, kostel sv. Jakuba, kostel Zvěstování Panny Marie a diecézní muzeum s galerií.

Možnosti ubytování nabízí Mezinárodní centrum duchovní obnovy v Hejnicích a Hostel U sv. Štěpána v Litoměřicích. Navštívit lze i dva pivovary v církevních domech, Biskupský pivovar U sv. Štěpána v Litoměřicích a Pivovar Cisterciáckého opatství Ossegg v Oseku. Hostel s pivovarem umožňuje poutníkům získat příjemné zázemí v samém srdci diecéze s možností mnoha zajímavých výletů po Českém středohoří.

Možnosti ubytování nabízí Mezinárodní centrum duchovní obnovy v Hejnicích a Hostel U sv. Štěpána v Litoměřicích. Navštívit lze i dva pivovary v církevních domech, Biskupský pivovar U sv. Štěpána v Litoměřicích a Pivovar Cisterciáckého opatství Ossegg v Oseku. Hostel s pivovarem umožňuje poutníkům získat příjemné zázemí v samém srdci diecéze s možností mnoha zajímavých výletů po Českém středohoří.

Plzeňská diecéze

 

V lidové písničce se zpívá, že Plzeňská věž převyšuje kopce a je to určitě pravda. Se svými více než 102 metry je nejvyšší kostelní věží v České republice. Při stoupání k ochozu věže, z níž je nádherný výhled do širokého okolí (občas jsou vidět i Alpy) projdeme kolem pěti zvonů. Prokop je zvon z roku 1835. Čtyři z nich, Marie, Jan Nepomucký, Hroznata a monumentální Bartoloměj byly odlity teprve nedávno a od roku 2015 svým zvukem těší srdce Plzeňanů i návštěvníků západočeské metropole.

Když byl plukovník Luboš Hruška v padesátých letech politicky vězněn, přijal ve vězení křesťanskou víru a slíbil Bohu, že pokud přežije, vybuduje zahradu k ozdravění duše člověka. A tak po svém propuštění v roce 1960 začal budovat Meditační zahradu s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích. V zahradě najdete křížovou cestu od akademického sochaře Romana Podrázského. Jednotlivá zastavení se nechávají objímat rozmanitou florou. Trávník vybízí k chůzi naboso. Dva rybníčky dávají podmínky pro život několika vodním rostlinám a živočichům. Součástí zahrady je také Kaple sv. Maxmiliána Kolbe.

Málokterý architekt zasáhl do české krajiny tak významně a razantně jako Jan Blažej Santini-Aichel. Dodnes tak v plzeňské diecézi můžeme obdivovat jeho monumentální i menší stavby. Mezi nejvýznamnější kláštery u nás patří bezesporu ten benediktinský v Kladrubech a cisterciácký v Plasích. Klášter v Plasích stojí doslova na vodě a jedná se i z tohoto důvodu o technicky naprosto unikátní stavbu. Celý konvent je držen na dubových pilotech, které jsou trvale zaplaveny vodou díky čemuž nedochází k hnilobě dřeva. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech je pro změnu dokonalou ukázkou jednoty architektury  a jejího náboženského obsahu. Třetí významnou Santiniho stavbou v plzeňské diecézi je poutní kostel Zvěstování Panny Marie a cisterciácké proboštství v Mariánské Týnici. Stojí kousek od plaského kláštera a tak lze návštěvu těchto dvou míst spojit dohromady během jednoho výletu. Za návštěvu rozhodně stojí také Santiniho kaple Jména Panny Marie v Mladoticích nebo jeho hospodářské dvory v Hubenově a Kalci.

Pražská arcidiecéze


Krásným a častým cílem poutí je Svatá hora. Díky milostné sošce Panny Marie Svatohorské je tento významný barokní areál jedním z nejznámějších mariánských poutních míst v Evropě. Rozkládá se na vrchu nad Příbramí, od jejíhož centra je vzdálen necelé dva kilometry. Ze Svaté Hory je  „coby kamenem dohodil“ Maková hora nad obcí Smolotely. Zdejší kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské patří k nejhezčím ukázkám barokní architektury v České republice.

V současné době se těšíme na dokončení rekonstrukce Sázavského kláštera, která probíhá díky přidělené dotaci z Evropské unie. Počet návštěvníků před rekonstrukcí se pohyboval okolo patnácti tisíc ročně. Tento počet jistě výrazně naroste nejen kvůli obnově kláštera, ale i díky počítačové hře Kingdom Come, která se odehrává v okolí Sázavského kláštera a Ratají nad Sázavou v historické době mezi smrtí Karla IV. a husitskými válkami.

Další velký projekt, který zlepší podmínky mimo jiné i pro církevní turistiku, je rekonstrukce barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.

Ubytování v pražské arcidiecézi je možné například v penzionu Panský dvůr v Rožmitále pod Třemšínem, tedy na okraji Chráněné krajinné oblasti Brdy, nebo v pražských klášterech, které si lze dohledat na výše zmíněném webu.

A ještě jedna nabídka: Začátkem letošního roku vydalo Arcibiskupství pražské ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ zajímavou publikaci Poutní místa středních Čech, která detailně představuje dvacet nejvýznamnějších církevních památek Středočeského kraje.

 

Olomoucká arcidiecéze

Jedinečné duchovní, společenské a také kulturní bohatství olomouckého arcibiskupství je zhmotněním tisíciletých dějin Moravy, jejíž základy se datují až k dobám velkých věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje.

S působením soluňských bratří je dnes spojen Velehrad. Cisterciáčtí mniši zde už před více než osmi staletími vybudovali svůj první klášter na Moravě na dohled historického „Veligradu”, centra Velké Moravy i Metodějova moravského biskupství, a po něm také nové osídlení dostalo jméno. Pro svůj myšlenkový vztah k působení svatých Cyrila a Metoděje Vele-hrad slouží coby prostor dialogu mezi kulturami Východu a Západu.

K zástupům poutníků, kteří se sem přicházejí dotknout svých kořenů duchovních i národních, se roku 1990 připojil také svatý papež Jan Pavel II. Zlatá růže, kterou bazilice udělil o pět let dříve, je dnes k vidění v podzemí poutního kostela společně s pozůstatky románského kláštera i památkou novodobých mučedníků 20. století.

Oficiálním sídlem všech olomouckých biskupů a arcibiskupů je už téměř tisíc let Olomouc, současný Arcibiskupský palác je zde v pořadí čtvrtou rezidencí.

V místě, kudy kráčely dějiny, se roku 1805 neúspěšně radil ruský car Alexandr s rakouským císařem Františkem před bitvou u Slavkova a úspěšně tu v roce 1848 císař Ferdinand předal vládu Františku Josefovi I., v jehož životě sehrála Olomouc významnou roli. Pohostinství zdejších sálů oceňovali také panovnice Marie Terezie, papež Jan Pavel II. i všichni demokratičtí prezidenti naší vlasti.

Původní renesanční palác, který se později dočkal barokní přestavby, získal dnešní podobu na počátku 20. století. V interiérech najdeme prvky téměř všech období, od fragmentů renesančních fresek až po malby z počátku 20. století. Palácová budova přesto není pouhým muzeem, ale denně se tu lze setkat s arcibiskupem Janem Graubnerem i dalšími lidmi, kteří se podílejí na každodenním životě církve.

Za své reprezentativní sídlo si olomoučtí biskupové a po nich arcibiskupové už před staletími zvolili Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Jedna z nejvýznamnějších barokních památek Moravy si spolu se zámeckými zahradami v roce 1998 právem vysloužila zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Olomoučtí biskupové byli také podporovateli umění, což dokládají velmi bohaté zámecké sbírky, tedy hudební archiv, numismatická kolekce, knihovna nebo obrazová galerie. Ta mimo jiné uchovává nejcennější obraz na území ČR, Tizianovo dílo Apollo a Marsyas.

A stejně jedinečné je také okolí zámku. Tvoří ho Podzámecká zahrada, přírodně komponovaný park s impozantní rozlohou 64 hektarů. Dnes je domovem pro více než dvě stovky druhů vzácných stromů z různých částí Evropy, Ameriky i Asie. Vedle toho ho zdobí i množství kuriózních staveb v čínském, tureckém nebo tichomořském stylu.

Vydejte se za dědictvím, které svědčí o tisíciletém kulturním, historickém a duchovním bohatství Moravy, dědictvím, jehož základy položili sv. Cyril a Metoděj a po nich na jeho rozvoji v zájmu veřejnosti i budoucích generací pokračuje olomoucké arcibiskupství.

Brněnská diecéze

Konkrétní pozvánka pro letošní sezónu míří do turisticky atraktivních oblastí i dosud neobjevených částí České republiky. Jihomoravská oblast Pálavy nabízí ubytování v Penzionu sv. Anny v Pasohlávkách a na Faře sv. Rozálie v Horních Věstonicích. V letošním roce je novinkou zahájení ubytování na Faře sv. Petra a Pavla ve Žďárci na Tišnovsku. Dovolená na této faře nabízí klidný a pohodový pobyt uprostřed malebné krajiny, bezstarostné dovádění dětí na prostorné zahradě a večerní posezení s grilováním.

Poutníkům by neměla uniknout informace o nové poutní cestě Klementa Maria Hofbauera, která byla v letošním roce otevřena u příležitosti výročí úmrtí tohoto světce. Trasa vede z Tasovic – rodného města světce do Znojma a pokračuje na území Rakouska až do cílového místa Vídně.

 

Ostravsko-opavská diecéze

Fenoménem Pobeskydí a Beskyd jsou dřevěné kostely s dávnou historií. Poutní kostel na Prašivé s blízkou turistickou chatou tvoří skvělý tandem, který nezklame poutníka ani turistu. Intimní atmosféru dřevěných vesnických kostelíků oceníte v malých obcích Řepiště a Sedliště. Milovníci dřevěných staveb ať také zamíří do kostela sv. Prokopa a Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem. Říká se mu též „ruský kostelík”, protože byl v roce 1931 převezen z Podkarpatské Rusi. Na vrcholu Radhoště stojí kaple sv. Cyrila a Metoděje. Nenechte se zmýlit dřevěným pláštěm stavby, pod ním je ukrytá kamenná kaple.

Kdo by neznal štramberskou Trúbu, jeskyni Šipku a malebná zákoutí uliček klikatících se mezi dřevěnými staveními? Náměstí vévodí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a poblíž Štramberku stojí polodřevěný kostel sv. Kateřiny z poloviny patnáctého století.

Na zámku v Hradci nad Moravicí pobýval před staletími Ludwig van Beethoven a na varhanách hradeckého kostela hrál i Ferenc Liszt. Návštěvu této původně renesanční stavby si naplánujte spolu s prohlídkou zámku a procházkou na Slezskou kalvárii na protějším kopci, odkud se vám otevře panorama zámeckého návrší.

Do svého cestovatelského plánu si rozhodně nezapomeňte zapsat Krnov a okolí. Kopci nad městem dominuje poutní kostel, kamenná rozhledna a zřícenina hradu Cvilín (též Šelenburk). Přímo v centru města zaujme farní kostel sv. Martina, synagoga, secesní vily i stylové kavárny. V Krnově Kostelci se nachází kostel svatého Benedikta s nástěnnými malbami z druhé poloviny třináctého století.

Osoblažsko, to není jen anonymní zapomenutý výběžek na severní hranici s Polskem. Je to znovu objevované území se spletitou historií a složitými osudy. Život zdejším obcím a regionu neúnavně vracejí místní komunity a nadšenci. Třeba v Hroznové a Bohušově je jedním z krůčků k zachování životní kontinuity obnova jejich kostelů. Na své výzkumné výpravě Osoblažskem se můžete ubytovat na faře v Bohušově, navštívit zámek Slezské Rudoltice se zrekonstruovanou francouzskou zahradou a anglickým parkem nebo se projet úzkokolejkou z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy či pátrat po zaniklých obcích. Ve vašich plánech by nemělo chybět poutní místo Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor, kostel v Žulové s kamennou věží, křížová cesta u poutní kaple Panny Marie La Salettské v Travné nebo kostel sv. Kříže v Javorníku.

TOPlist

Kontakt

Farnost Moravská Nová Ves Kovářská 978
Moravská Nová Ves
691 55
736 529 229 moravskanovaves@dieceze.cz